Funkční přístup k tréninku břicha – zapomeňte na sedy lehy!

Největší chybou při cvičení břišního svalstva je snaha, zapojovat ho izolovaně.

Břišní svaly totiž tvoří funkční celek a tudíž nikdy izolovaně pracovat nemohou. Břišní muskulatura se vždy zapojuje jako celek, jen se mění během různých pohybů zastoupení jednotlivých částí. Měli bychom tedy respektovat jejich anatomii a nepřetěžovat je izolovanými pohyby, jakými jsou různé formy zkracovaček, sklapovaček nebo sed lehů, které jsou bohužel v posilovnách nejčastěji k vidění. Jsou to zcela nefyziologické pohyby, které nejsou v běžném životě nikdy k vidění.  Při nich totiž dochází k tahu břišních svalů směrem dolů k pánvi a tím následně k vypnutí hlubokých extenzorů zad a jejich následnému přetěžování. Což je přesný opak toho, čeho při jejich cvičení chceme dosáhnout.

Břišní svaly nám totiž hlavně mají pomáhat držet pohromadě hrudník a pánev, působit jako fixační složka středu těla, vytvářet tlak v břišní dutině a stávat se tak oporou pro vnitřní orgány. Svojí aktivitou také pomáhají činnosti střev, močového měchýře a dělohy při porodu.

Posilujme proto břišní svaly v rámci celotělových svalových souher a zapomeňme na izolované nefunkční pohyby. Odměnou nám bude nejen pevné a funkční  břišní svalstvo, ale také zdravá záda bez bolesti.

Příklad cviku, při kterém tah břišních svalů směřuje vzhůru od pánve

Klekneme si na podložku a zabodneme špičky nohou do země, jakoby jsme se od chtěli odrazit. Natažené ruce položíme na velký míč, zatlačíme do nich a pomalu rolujeme směrem dopředu.Vytvoříme si tak na rukách oporu, ke které pak mohou břišní svaly táhnout.

Pohledem přitom směrujeme stále nahoru a snažíme se za ním jakoby vytahovat do stropu. V dolní poloze se pak od rukou odrazíme a vrátíme se zpět.

Další články na blogu